V emauzském klášteře žili tak pobožní mnichové, že se ďábel jednou rozhodl, že je v záhubu musí uvésti. I vzal na sebe podobu mladého kuchtíka a počal své dílo jako kuchařův pomocník. Zanedlouho však kuchaře potají otrávil a protože sám byl v kuchyni klášterní velmi obratný, jmenován byl na jeho místo. I snoval úklad ďábelský a připravoval tak lákavé a opulentní pochutiny, víno výborné chystal pro mnichy a zanedlouho už mniši byli rozmařilostí
a zahálkou posedlí. Den za dnem v klášteře hýřilo se a ďábelské dílo se dařilo. Jednou v čase půlnočním však opat zaslechl hlasy zpoza kuchyně a jat podezřením kdo tak pozdě s kuchařem hovoří, vyslechl rozhovor dvou ďáblů o díle pekelném v klášteře vykonávaném. Opat ihned zaklel kuchaře tak, že se ihned v kohouta proměniti musel a odletěl. Mniší emausští se pak za své pochybení v ďábelském úkladu káli a stali se dvojnásob pobožnými.
