Vypráví se, že jednou žil v Emauzích jeden mnich, který byl tak chamtivý, že se nerozpakoval a uzavřel mrzký obchod s jedním židem. Nechal se uplatit, aby židovi vydal svatou hostii, s níž by ten mohl provádět nekalé rejdy a temná kouzla nad křesťany. Tento obchod se udál na starých dřevěných schodech kláštera emauzského, které vedou dolů do Podskalí a jsou kryté střechou a obehnané prkenými stěnami, takže i za jasného dne tam panuje spíše šero. Tam se mnich nekale obohatil - příznačně temné rejdy na temném schodišti.
Žid si však při svých kouzel a rituálech počínal tak neopatrně, že byl odhalen
a na právu útrpném prozradil i svého komplice. Trest byl rychlý a tvrdý. Žid byl čtvrcen a posléze na hranici upálen, zatímco chamtivý mnich byl na klašterním dvoře nad schody sťat.
Hned následující týden se duch mnicha zjevil na oněch schodech, se sťatou hlavou v jednom podpaždí a s měšcem, který mu byl židem vyplacen, ve druhém. Strašně zde vzdychá, touže po vysvobození, které mu však může poskytnout jen novosvěcený kněz, který si od něho měšec převezme a na oplátku mu podá sv. hostii. Avšak nikdo se k tomu dosud neměl a tak mnich stále nevysvobozen s kvílením bloudí po schodech dodnes.
