18. - 19. století
Národní obrození
Hnutí 18. a 19. století v českých zemích
Significant photo
Fotogalerie
Info text
Narodní obrození je proces, který probíhal v rakouské monarchii od poslední čtvrtiny 18. století do poloviny 19. století a jeho hlavním motivem bylo vtisknout českému národu vlastní identitu a oživit jeho jazyk.
V průběhu a po skončení Třicetileté války byla čeština zatlačována do pozadí němčinou jako důsledek příchodu německé šlechty. Byla vytlačena jak z oblasti státní správy, tak i kultury. V první polovině 17. století byla germanizace české společnosti již tak rozsáhlá, především na úrovni vyšších vrstev, že na sebe reakce nenechala dlouho čekat. Tuto reakci ještě uspíšily reformy Josefa II., kterými například zavedl němčinu jako úřední jazyk.
Ve druhé polovině 18. století docházelo k národotvornému procesu, kdy se etnické skupiny v Evropě přeměňovaly v národy. Česká inteligence se na tento proces snažila reagovat. Hledali inspiraci v bohaté historii, která by mohla národ vybudit k zájmu o svou identitu či v příbuzných slovanských národech, kde se zase sledovala myšlenka slovanské vzájemnosti. Dokonce vznikl i nový vědecký obor, který se tímto fenoménem zabýval
a tím byla slavistika.
Národní obrození probíhalo v zásadě ve třech rozlišitelných fázích. První fáze byla spjata především s Dobrovským a vyznačovala se obranou českého jazyka, obnovou českého divadla i autorské tvorby. Zároveň se v tomto období buditelé vyrovnávali s josefínskými reformami. Končila někdy na počátku 19. století.
Druhá fáze byla obdobím silného vlasteneckého zápalení a obnoveným zájmem o bohatost české historie. Nejvýznamějšími osobnostmi byli Jungmann a Palacký. Tato fáze trvala až do 20. let 19. století.
Třetí a závěrečná fáze byla ve znamení vítězství národního obrození, které se stalo celonárodním hnutím a výrazně přispělo k přeměně české společnosti. V tomto období vyvrcholily snahy Františka Palackého (v rámci formování jeho politického programu austroslavismu) a proto jsou buditelé této generace známí jako tzv. generace Palackého. Nezpochybnitelný podíl na úspěchu obrození má i česká literatura.
Tento myšlenkový pohyb byl velmi významnou epizodou v našich dějinách a výrazně ovlivnil a spoluurčil českou národní identitu jako celek.
