13. - 14. století
Jan IV. z Dražic
Pražský biskup
Significant photo
Info text
Poslední pražský metropolita v hodnosti biskupa, než bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství. Velmi energicky vystupoval proti žebravým řádům a jejich horlivosti.
Jan z Dražic, potomek starého českého rodu, byl zvolen pražským biskupem v roce 1301, v době plné slávy Václava II. Svůj úřad zastával po vymření Přemyslovců dále, ale v zápasech o moc v zemi zůstal neutrální. Později podpořil Jana Lucemburského. V roce 1312 ho značně ovlivnila účast na církevním koncilu ve Vienne. Po návratu do Čech začal vystupovat proti inkviziční činnosti dominikánů, což mu vyneslo žalobu probošta litoměřické kapituly Jindřicha ze Šumburka, kterého zbavil jeho výnosné prebendy, u papežské kurie. Papež Jan XXII. Dražice roku
1318 sesadil a nařídil vyšetřování. Téměř sedmdesátiletý biskup se rozhodl, že se bude v Avignonu hájit osobně. Proces se neuvěřitelně vlekl celých jedenáct let, ale Jan z Dražic se roku 1329 vrátil do Prahy plně očištěn od všech obvinění. Přes svůj pokročilý věk vedl ostré spory s žebravými řády i nadále.
Byl velmi činorodým biskupem. Známá je Janova kulturní a stavitelská aktivita. Byl iniciátorem sepsání kroniky Františka Pražského, nechal přestavět biskupský dvůr na Malé Straně, zbudoval ve svém sídelním městě Roudnici kamenný most přes Labe (1333-38), klášter pro augustiniány kanovníky a špitál pro chudé nemocné. Z Avignonu přivezl řadu rukopisů s cennými iluminacemi, které ovlivnily českou knižní malbu.
